Milovat je krásné, být milován krásnější.

Prázdnota

27. června 2010 v 17:52 | Zdeněk Domaník
               Nastane bez
               varování,
tělo bloudí bez duše.
Život se mění,
uvadá poslední růže.

Není konec,
pouze hledání vlastního já.
Zkoušíš prostý tanec,
ani ten nepomáhá.

Nic nebolí.
Radost i pláč jsou na hony vzdálené.
Kde jsou ta voňavá údolí?
Myšlenky jsou všechny ztracené.

Hodně je otázek,
odpověď nepřichází.
Vzpomeň si na chvíle,
kdy vracíš se z procházek.
Tehdy prázdnota odchází.

Zvláštní to okamžik.
Bez vysvětlení.
Tu energii přijmi,
není to zvyk.
Jen dobré znamení.

Nemusíš mít obavy,
hluchá místa v životě pominou.
Myšlenky vrátí se do hlavy,
do vůně zavinou.

Tak jako trn k růži patří.
Prázdnota se s krásou naplnění střídá.
Srdíčku se dobře daří,
jiskru štěstí v očích hlídá.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama