
Nejsou náhody
27. června 2010 v 17:49 | Zdeněk Domaník
Rád má překvapení,
jedním je zaskočený.
Trochu nervózní,
snad večer prožitý bude nádherný.
Kolují různé myšlenky.
Černé nikoliv.
Uklidní se jen u své dívenky,
naplněn štěstím bude jako dřív.
Schody nekonečné,
zvonek to ticho ruší.
Vítání příjemné,
srdíčko radostí buší.
Neklid pomalu se rozplývá,
usměvavé tváře vidí.
Takhle to málokdo prožívá,
rozumem se řídí.
Na stole svíčka hoří,
za ní zamilovaní sedí.
Myšlenky se samy tvoří,
jeden na druhého s úžasem hledí.
Čas mnoho podob má,
na okamžik se zastaví.
Anděl se na něj podívá,
kartou myšlenku zodpoví.
Obláček chce taky něco říct,
tajemství v sobě ukrývá.
Stačí jej obrátit,
v duši nejasnosti rozplývá.
I Bůh má co dát.
Hledá, jak uvěřit.
Život pak krásný se bude zdát,
nemusí jenom snít.
Plamínek svíčky voní a bliká,
s nadějí odchází.
Ranní i večerní modlitbu ve svém nitru si říká.
Láska i radost do mysli přichází.
Komentáře
Páni, to je fakt nádherná báseň :) Chytá za srdce ;)
Ahojky, založila jsem si blog (teprve ho rozjíždím), kde prodávám výrobky z fima (naušnice, řetízky, klíčenky a další :) už nyní tam mám na prodej 5 výrobků (najdeš tam například playboye, hello kitty.. a další).
Budu ráda, když se přijdeš podívat :)
PS: na blogu budou později probíhat i soutěže o moje výrobky :)
Máš to hezký i cena je rozumná, věřím, že prodej stoupne.
[2]: Je to skvélé číst tvé řádky, když se mé verše občas líbí, tak to je super. Díky moc.
[1]: Kdo to nezkusí, tak nic nezkazí. Doufám, že ti to vyjde.
Hlavní výhra: Měsíční propagace na internetu.
Klikni na "Web".