Milovat je krásné, být milován krásnější.

Něco ti schází

19. června 2010 v 15:59 | Zdeněk Domaník
                             
               Lucerny v parku.
Noc střídá den.
Je to tu jiné.
Zámecká paní věž hlídá.
Začíná sen.

Každý sám.
Bez lásky opuštěný.
Konec společným procházkám.
Slzy zkameněly.

Lavička prázdná.
Život jde dál.
Tráva voní.
Vzpomeň si,
kdo tvé dlaně tam hřál.

Posaď se, vnímej tu krásu.
V očích odlesk světla lamp.
Probuzení ze snu.

Scházíš mi.
A taky tvůj úsměv.
Dlaně, které líčka mé hladily.
Radost se neztratila,
jen utichl ptáčků zpěv.

Sedni si.
Alespoň na chvíli.
Vzpomínáš na něžné doteky,
které tolik hřály.

Lucerny za chvíli zhasnou.
Je třeba odejít.
Pohlédni na oblohu jasnou.
Láska ti chybí.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama