Milovat je krásné, být milován krásnější.

Kde láska není

27. června 2010 v 17:41 | Zdeněk Domaník
               Když poslední světla pohasla,
odcházím.
To jsi dělat neměla
už dávno jsem sám.

Ubližovat jsem nechtěl,
nikdo není bez viny.
Těžko o radu se k tobě obracet,
nedovolíš splnit mi mé sny.

Já vím,
zkažený máš život.
Nechci se hádat,
ani po tom netoužím.
Často jsem osud oplakal.

Ty to však nevidíš,
máš své pocity.
To co v mém srdci je, necítíš.
Jsem okován pouty.

Škoda promarněných let,
přeji ti štěstí.
Asi to bude naposled,
na mne se nehledí.

Jde jen o tebe,
tak se nedívej.
Vezmi si, co chceš,
neber ohledy.
Slzy neutírej.

Nebudu tě trápit,
nemám na to právo.
Chci, abys mohla žít.
Beze mě je to dáno.

Vím,
že upadnu v zapomnění.
Tím se netrap,
ve hvězdách máš dobré znamení,
nejsem Tvým štěstím.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama