Milovat je krásné, být milován krásnější.

Jarní den

27. června 2010 v 17:40 | Zdeněk Domaník
Zima na svůj čas zapomíná,
kolem se podívej.
První jarní den právě začíná,
vůni jeho do mysli přivolej.

Sníh kolem stromů stále leží,
slunce jen ztěžka přírodu zahřívá.
Zvědavá srnka podívat se běží,
jak paprsky své za mráčky schovává.

Tvé kroky zlehounka našlapují,
spatříš podzimní listí.
Větévky pod tíhou praskají,
rozmáčenou cestičku jen tak neopustí.

Spěchat nemusíš,
krásu tu vnímej.
Neporušenou přírodu uvidíš.
Stačí mít oči otevřené,
okamžiky ty v mysli i srdíčku uchovej.

Brodíš se sněhem,
stopy od srnky nerušeně leží.
Omýván jsi studeným větrem,
v dáli něco běží.

Je nádherná,
stejně jako příroda dokola.
S lehkostí se za smrčky ukrývá,
kdopak jejím očím v bílém sněhu odolá.

Sluníčko prosvítá zpoza mráčků,
v dáli její kroky mizí.
Ticho ruší zvuky ptáčků.
Miluj je,
tyto okamžiky nebudou ti nikdy cizí.

Nechceš z té krásy i vůně lesa odejít,
jarní den plnými doušky nasáváš.
Kolem pramínků naposledy můžeš jít.
Vrátíš se,
s tou myšlenkou si dlouho pohráváš.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama