Milovat je krásné, být milován krásnější.

I andělé pláčou

18. června 2010 v 16:31 | Zdeněk Domaník

Jsou dny, kdy andělé pláčou.
A ty nevíš,
kudy kam.
Břímě osudu ti nesou.

Samotu prožíváš.
Nad tebou ochranou ruku v nebi drží.
Poděkuj.
Vždyť nad vodou plaveš jen ztěží.

Dny trápení odezní,
nesmíš to vzdát.
Jen tak se život ve štěstí promění.
Stačí pak srdce do něj dát.

Radost ucítíš.
Je jako slunce.
Pohladí tě svými paprsky.
Do náruče dá ti srdce.

Vlož ho do svého těla.
Necítíš bolest.
Takové tvá duše chtěla.

Tvůj život je vyměněný.
Křižovatku osudu máš za sebou.
Radost,
úsměv.
Dlouho čekáš na tyhle proměny.

Vzpomeň si,
kdo při tobě stál.
Neopustil.
Život i srdce dal.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama