Milovat je krásné, být milován krásnější.

Hraběnčin sen

25. června 2010 v 11:15 | Zdeněk Domaník
               Je skutečný a přece jako sen.
Není obyčejný,
voňavý je celý den.

Krásně nadýchaný.
Do očí se usmívá.
Je totiž z lásky daný.
Mnoho podob má.

Kdo kousíček z něj ochutná,
jak andílek se cítí.
Touha lásky pak je nezkrotná,
svou milou chce pak míti.

Je čarovný.
Zvláštní kouzlo má.
Ten pocit je příjemný,
vykouzlí se dívenka nádherná.

Oči zelené.
Střapaté vlásky.
Pohledy dojemné.
Zrůžoví ji líčka z lásky.

Není však nekonečný,
pomalu ubývá.
Krásně je upečený,
sen pomalu se rozplývá.

Kousíček poslední si nechám,
k srdíčku přivinu.
Tu dívenku před sebou stále mám,
našel jsem lásky příčinu.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama